Češi a přispívání na dobrou věc

Výzkumná agentura InsightLab provedla již podruhé výzkum zaměřený na téma Češi a jejich přispívání na veřejně prospěšné aktivity. Zkoumána byla ochota a motivace přispívat, preferované metody přispívání i to, jak je vnímána velikost příspěvku. Překvapivým zjištěním byl vysoký počet lidí ochotných podpořit obecně prospěšné projekty formou dobrovolnické práce. 

Počty pravidelných či občasných přispěvatelů se v meziročním srovnání příliš nezměnily. Pravidelně podporuje různé prospěšné projekty asi 10 % lidí, téměř polovina populace přispěje jednorázově jednou za čas. Při výběru způsobu, jak příspěvek cílové organizaci poslat, vede mezi českým národem dárcovská SMS. Tuto formu preferuje přes 70 % přispěvatelů.

Populárním tématem je podle výsledků i věnování vlastního volného času. Této formě podpory prospěšných projektů je nakloněno více než 60 % lidí.

Mezi lidmi, kteří pravidelně podporují obecně prospěšné projekty, jsou více zastoupeny ženy (12 %), než muži (7 %). Periodický příspěvek posílají častěji vysokoškolsky vzdělaní lidé (17 %), než ti, s nižším vzděláním (bez maturity jen necelá 4 %). Ve srovnání výsledků z roku 2014 již není tak silné zastoupení pravidelných přispěvatelů ve věku 65 let a více (14 % v roce 2014, 7 % v roce 2015). Příležitostně přispívá 26 % lidí a občas 23 %. Imunní ke všem žádostem o příspěvek a podporu zůstává asi 12 % populace, kteří nepřispívají nikdy.

Hlavní motivací pro rozhodnutí přispět zůstává jako v roce 2014 mimořádně nešťastná událost a pocit, že solidarita s potřebnými je nutná a že lidé považují za správné ostatním pomáhat. Na tom se shodne více než polovina dotázaných.

Lidi, kteří nikdy na podobné projekty nepřispěli, odrazuje nejčastěji nedůvěra k tomu, že se pomoc dostane opravdu na potřebné místo, nebo nedostatek vlastních finančních prostředků.

Impulsem k tomu, aby se člověk rozhodl obecně prospěšnou aktivitu podpořit, je častěji nějaký osobnější a pravděpodobněji i emocionálnější důvod. 36 % lidí přesvědčí záruka nějakého blízkého člověka (30 % v roce 2014) a 34 % přispěje jednorázovým impulsivním příspěvkem bez delšího plánování (28 % v roce 2014). Snížila se naopak efektivita mediálních kampaní a podpory veřejně známých osobností. Charitativní projekt prezentovaný v médiích podpořilo v roce 2014 až 28 % lidí, o rok později 18 %. A veřejně známá osobnost dokázala přilákat v roce 2014 více než 10 % dárců, o rok později jen 5 %.

Nově průzkum zkoumal oblíbenost jednotlivých platebních metod. Z výsledků je patrné, že lidé nepreferují pouze jeden ze způsobů. Mezi nejpopulárnější patří jednorázová dárcovská SMS (70 % pravidelných nebo příležitostných dárců). Hotovostní dar na ulici by zvolila jako vhodnou metodu jen asi čtvrtina dotázaných (populárnější je u mladších lidí), radši preferují příležitostný benefiční prodej (63 %). Pro 50 % lidí je ideální formou hotovostní dar v sídle organizace. Pravidelní přispěvatelé používají rádi i trvalý bankovní převod. Téměř 40 % je otevřeno různým internetovým systémům, které urychlí a usnadní převod (Pay sec, Pay pal apod.).

Téměř 77 % dárců se i po přispění dále zajímá o to, jak je jejich příspěvek využitý.

A jak vypadá vlastně představa o příspěvku? Pro více než 60 % lidí znamená „malý příspěvek“ částka 50 – 100 Kč. „Velký příspěvek“ je podobnou většinou vnímána suma 500 – 1000 Kč.

Novým tématem výzkumu bylo i dobrovolnictví. Podle výsledků průzkumu by bylo až 60 % lidí ochotno věnovat pravidelně každý měsíc část svého volného času obecně prospěšnému projektu. Tak vysoké číslo je překvapující. Více než 43 % by bylo ochotno podobné aktivitě věnovat 3 – 5 hodin za měsíc, a téměř 30 % lidí dokonce 6 – 10 hodin za měsíc.

Výsledky výzkumu předložila společnost InsightLab, specialista na zákaznické komunity a inovativní výzkum, která metodou internetového výzkumu CAWI monitorovala ochotu a motivaci přispět na veřejně prospěšné aktivity.

Více informací naleznete zde.