Koherence politik pro udržitelný rozvoj

Cesta k PCSD

Koncept koherence politik pro udržitelný rozvoj (PCSD) navazuje na původní koncept koherence politik pro rozvoj (PCD) a rozšiřuje jej. Koherencí politik pro rozvoj se rozumí vládní závazek sladit dopady svých politik s potřebami rozvojových zemí.

Evropská unie a její členské státy se k úsilí o dosažení koherence politiky pro rozvoj zavázaly podpisem Lisabonské smlouvy. Ve snaze přejímat odpovědnost za dopady svých politik na rozvojové země využívá EU tři pilíře monitorování PCD definované OECD: 1) politické závazky a stanoviska, 2) koordinační mechanismy, 3) monitoring, analýzy a zprávy. O tom, jak přesně jsou tyto pilíře integrovány do systému EU, pojednává například Zpráva EU o koherenci politik pro rozvoj z roku 2019. Podle platformy CONCORD Europe však v praxi sice probíhá určitá koordinace konzultačních a hodnoticích mechanismů na úrovni EU i v řadě členských států, avšak dopad na rozvojové země většinou není zohledňován v procesu tvorby politik mimo oblast samotné rozvojové spolupráce.

Koherence politik nabyla na důležitosti a rozsahu přijetím Agendy 2030 a schválením Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Evropská unie a její členské státy se zavázaly podporovat komplexnější přístup k této oblasti a brát při tvorbě politiky ohled nejen na rozvojové země, ale na naplňování SDGs celkově, a to jak na domácí, tak mezinárodní úrovni. Došlo tak k přechodu od koherence politik pro rozvoj (PCD) ke koherenci politik pro udržitelný rozvoj (PCSD). PCSD předpokládá takovou tvorbu politik, která nebude podkopávat naplňování SDGs, ale naopak jej podporovat. Zároveň může zaměření na jeden SDG částečně ohrozit naplňování jiného SDG (např. v případě cílů omezení chudoby a ochrany klimatu). Proto PCSD znamená též udržovat rovnováhu mezi čtyřmi dimenzemi udržitelného rozvoje – ekonomickou, environmentální, sociální a správní, a koordinovat snahy o implementaci cílů udržitelného rozvoje na všech úrovních. Jinými slovy, komplexní povaha Agendy 2030 vyžaduje, abychom věnovali větší pozornost vzájemným souvislostem mezi jednotlivými cíli a politikami namísto řešení každého problému zvlášť. V ideálním případě by měly vlády vyhodnotit dopady politik na všechny dimenze udržitelného rozvoje jak na domácí půdě, tak v partnerských zemích a přijmout strategii pro uvedení koherence politik do praxe na všech úrovních. Aby vlády i aktéři, kteří chtějí činnost vlád monitorovat, měly manuál pro integraci PCSD do praxe, upravila OECD v roce 2017 svou metodiku PCSD.

ČR a PCSD

Česká republika se ke konceptu PCSD přihlásila v rámci Strategického rámce udržitelného rozvoje ČR 2030, v němž si stanoví takovýto cíl:

Posílením koherence vnitřních politik s vnějším dopadem podporuje Česká republika globální udržitelný rozvoj.

Naplnit ho mají následující opatření:

1. ČR průběžně promítá do koncepčních dokumentů a nástrojů vnějších politik přijaté mezinárodní závazky a národní priority v oblasti udržitelného rozvoje.
2. ČR aktivně buduje institucionální kapacity pro sledování koherence vnitřních politik s vnějším dopadem a omezuje jejich negativní vliv na globální směřování k udržitelnému rozvoji.
3. ČR aktivně prosazuje sledování a naplňování koherence politik na úrovni Evropské unie, ve vnějších politikách Evropské unie a na globální úrovni.

FoRS a PCSD

FoRS usiluje o posílení prvků koherence politik pro udržitelný rozvoj dlouhodobě, zpravidla v rámci spolupráce s partnerskými organizacemi na národní či mezinárodní úrovni (například v rámci Klimatické koalice, Měj se k světu, CONCORD Europe či v rámci různých mezinárodních projektů). Zatím posledním z nich byl projekt FoRS spolu s národními platformami rozvojových nevládních neziskových organizací z devíti zemí EU Koherentní Evropa pro udržitelný rozvoj, který se snažil posílit vazbu národních politik na vybrané SDGs: odstraňování chudoby v rozvojovém světě, zajištění důstojné práce tamtéž, dále pak na oblast odpovědné výroby a spotřeby a opatření související s ochranou klimatu a mírnění dopadů klimatických změn. Průřezově pak zahrnoval aspekty zajištění lidských práv a dobré správy věcí veřejných, rovnosti pohlaví a posílení prostředků pro implementaci cílů udržitelného rozvoje.

Projekt probíhal v letech 2017 – 2020 a byl podpořen grantem Evropské komise v rámci programu Zvyšování povědomí veřejnosti o rozvojových otázkách a podpora rozvojového vzdělávání v Evropské unii (kontrakt č. CSO-LA/2017/388-324).

Další informační zdroje k tématu:

CONCORD Europe:

• https://concordeurope.org/core-priorities/policy-coherence-for-sustainable-development/

OECD:

• https://read.oecd-ilibrary.org/development/policy-coherence-for-sustainable-development-2017/building-blocks-for-coherent-implementation-of-the-sustainable-development-goals_9789264272576-4-en#page5https://read.oecd-ilibrary.org/development/policy-coherence-for-sustainable-development-2017/building-blocks-for-coherent-implementation-of-the-sustainable-development-goals_9789264272576-4-en

FoRS a Měj se k světu:

• http://www.fors.cz/2022/wp-content/uploads/2020/11/Manifest_Me%CC%8Cj-se-k-sve%CC%8Ctu-2019_fin-1.pdf

Vláda ČR:

• https://www.cr2030.cz/strategie/
• https://www.cr2030.cz/strategie/kapitoly-strategie/globalni-rozvoj/5-2-koherence-politik/
• https://www.cr2030.cz/strategie/dokumenty-ke-stazeni/