Děti v České republice znovu zasedly do svých tříd, podle údajů z 1. září 2022, které zveřejnila Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), však do školy nechodí 244 milionů dětí. Nejhorší situace je v subsaharské Africe, kde se navíc počet dětí mimo školu stále zvyšuje. Momentálně se jedná o 98 milionů dětí. V pomyslném žebříčku následuje střední a jižní Asie s 85 miliony dětí mimo školu.
„Vzhledem k těmto výsledkům hrozí, že cíl kvalitního vzdělávání pro všechny do roku 2030, který si stanovila OSN, nebude splněn. Potřebujeme globální mobilizaci, aby se vzdělávání dostalo na první místo mezinárodní agendy“. Audrey Azoulay, generální ředitelka UNESCO
Pozitivní zpráva – rozdíl v počtech dívek a chlapců navštěvujících školu se celosvětově snížil
„Školy na Ukrajině zoufale shánějí prostředky na budování krytů namísto hřišť, děti se učí o nevybuchlých náložích namísto o bezpečnosti na silnicích. Taková je krutá realita pro ukrajinské žáky, rodiče a učitele.“ Catherine Russell, ředitelka UNICEF
Fyzické a duševní zdraví je pod obrovským tlakem nejen u dětí, které zůstávají na Ukrajině, ale také u těch, které se staly uprchlíky. Více než 650 000 z těch, kteří žijí ve 12 hostitelských zemích nebylo ke konci července zapsáno do národních vzdělávacích programů. UNICEF se snaží prostřednictvím spolupráce s místními vládami zajistit, že takové děti budou mít přístup do škol nebo k online vzdělávání.
Zima na dohled
Sníh a mrazivé teploty dorazí již za pár měsíců. Mezi humanitárními pracovníky i lidmi proto rostou obavy, jak zimní období zvládnout.
„UNICEF spolupracuje s vládou a partnery na předzásobení zimními zásobami včetně teplého oblečení, obuvi, generátorů, ohřívačů a dřevěných pelet.“
Jak udává organizace Člověk v tísni, na Ukrajině bylo poničeno nebo úplně zdemolováno 2 miliony domů. Zima proto představuje obrovský problém. V domech bez oken, dveří a střech bude situace pro obyvatele kritická.
„Naším cílem je nyní před zimou opravit 9 tisíc domů tak, aby se v nich dalo topit. Společně s dalšími nevládními organizacemi a za podpory agentur OSN by se jich mohlo opravit až 100 tisíc. V Zakarpatské oblasti navíc opravujeme opuštěné veřejné budovy pro uprchlíky z kolektivních center. Tam, kde je poničené centrální topení, budeme zajišťovat topivo. V místech, kde není plyn ani elektřina, budeme hledat alternativy, například v podobě kamen, a v oblastech, odkud se stáhla ruská armáda, primárně obnovujeme kritickou infrastrukturu, aby se lidé mohli vracet domů. Opravujeme tak vodovodní řady, školy a podobně.“ Organizace Člověk v tísni
Uprchlíci, marketéři, umělci a nevládní organizace se spojili při natáčení reklamního spotu. Vyslechli si stovky příběhů, ve kterých Ukrajinci zdůrazňovali vděčnost za přijetí a pomoc jejich zemi. Tvůrci se proto rozhodli věnovat svůj čas a dát jim prostor pro vyjádření. Mediální agentura, desítky médií, poskytovatelé reklamních ploch a vybraná kina je podpoří pro bono, autoři se vzdali nároku na honorář. Nevládní organizace podpoří kampaň na sociálních sítích.
„Při tvorbě spotu jsme si vyslechli hodně lidí z Ukrajiny, ale také příběhy Čechů, kteří se zapojili do pomoci. Každý z nich byl výjimečný a přemýšleli jsme o nich ještě dlouho po setkání. Uvědomili jsme si, že právě díky velkému počtu těchto lidí se zde Ukrajinci cítí bezpečněji a jsou víc přijímáni. Hodně z Ukrajinců také zmiňovalo, že by nám nějak rádi poděkovali, tak jsme se to rozhodli spojit“ říká Roman Biath z agentury Zaraguza, která spot vytvořila.
Třikrát o pomoci Česka Ukrajině v mezinárodním srovnání
jsme 3. nejčastějším cílem Ukrajinců prchajících před válkou v rámci EU. Zároveň jsme zemí s největším počtem ukrajinských uprchlíků v přepočtu na obyvatele na světě (k 17. 8. přes 400 tisíc lidí, zdroj UNHCR)
ČR je 3. mezi zeměmi EU, 7. na světě ve výši závazku poskytnutí humanitární pomoci Ukrajině (0,11 miliard EUR k 18. 8., zdroj: Kiel Institute, Ukraine Support Tracker)
na 6. místě na světě je Česko ve vojenské pomoci a dodávkách materiálu (k 18. 8. byla v hodnotě 0,341 miliard EUR, zdroj: Kiel Institute, Ukraine Support Tracker)
Nejlepší boršč vaří Liudmyla
Natáčelo se například na hlavním nádraží, v Roztokách u Prahy, kde od začátku uprchlíkům pomáhají, nebo na kolejích Větrník, kde je ubytováno několik desítek ukrajinských rodin, včetně hlavní postavy spotu paní Liudmyly.
Ta přijela do Česka s dcerou a jako bývalá učitelka pro první stupeň se hned zapojila do pomoci. Hraje si s dětmi, doučuje je i dospělé nebo pomáhá distribuovat informace ostatním. „Její boršč mají dobrovolníci zdaleka nejraději spolu s jejím vřelým úsměvem, který nám všem dodává sílu,“ přidává další střípky příběhu Martina Cílková, krizová koordinátorka ubytování pro uprchlíky Českého Červeného kříže.
Nouzové ubytování na koleji Větrník vznikalo v polovině března téměř od nuly. Dobrovolníci stavěli nábytek, sháněli spotřebiče nebo překládali. „Celkově se nám vystřídalo okolo 500 dobrovolníků, kteří odpracovali více než 6000 hodin. A bez nich bych to opravdu nikdy nešlo,“ komentuje Kateřina Junáková, která je na místě koordinovala.
Pro Ukrajince jsme všichni hvězdy
„České protagonisty jsme oslovili podle toho, zda skutečně pomáhali. Zdeňka Svěráka, Karla Kováře nebo Adélu Gondíkovou vybrali také podle toho, jak sami reprezentují různé skupiny české společnosti,“ říká Roman Biath. „Sami Ukrajinci je přitom neznají, trochu jim splýváme, a proto děkují všem Čechům najednou,“ dodává Roman Biath ze Zaraguzy, která vytváří kampaně pro největší značky v naší zemi.
Produkci zajistila agentura Stink, která dlouhodobě podporuje občanskou společnost a konkrétní nevládní organizace.
„Ukrajinským uprchlíkům pomáhá každý z nás dle svých možností, ale tady se naskytla příležitost udělat něco většího, snad i s větším dosahem a v oboru, který důvěrně známe a umíme. Proto jsme nesmírně rádi, že v naší produkci vznikl spot, na kterém spolupracovali lidé z agentury, nevládek, lidé z filmového štábu, naši přátelé i ukrajinští uprchlíci, kterých jsme díky natáčení poznali hodně,“ říká Kristina Přikrylová z agentury Stink.
Česká republika se zhostila předsednictví Rady EU 1. července 2022 a v této roli setrvá do 1. ledna 2023. Tento úkol přichází v době mnoha výzev, kterým čelí nejen Evropská unie ale celý svět. Od potravinové a energetické krize po bezpečnostní konsekvence a geopolitické změny v důsledku ruské agrese na Ukrajinu. FoRS, jakožto národní platforma složená ze 34 členských a pozorovatelských organizací, hodlá během českého předsednictví aktivně zdůrazňovat důležitost zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci.
“Oceňujeme, jak se česká vláda staví k potřebě pomáhat v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Pomáhat a posilovat odolnost je však potřeba i jinde, mimo jiné v pro Evropu zásadních, potravinovou i klimatickou krizí zasažených oblastech Blízkého východu a severní i subsaharské Afriky. Zde je však česká humanitární a rozvojová pomoc dosti skoupá a hrozí, že tomu tak bude i nadále. České předsednictví v Radě EU je přitom příležitostí k tomu stát se v humanitární a rozvojové agendě aktivnějším státem než dosud.“
Pavel Přibyl, ředitel FoRS
Ačkoli se totiž Česká republika zavázala v OSN k financování oficiální rozvojové pomoci v hodnotě 0,7 % k hrubému národnímu důchodu, dlouhodobě tento závazek nedodržuje. ODA v roce 2021 činila pouhých 0,13 % k HND. Plníme tak pouze 1/5 závazku a jsme 3. nejméně štědrou zemí v DAC, tzv. klubu vyspělých donorů OECD. FoRS si je vědom přínosu, který rozvojová spolupráce a humanitární pomoc v byť geograficky vzdálených zemích, mají. Neřešené problémy se nakonec dotknou nás všech a jejich náklady jsou mnohem vyšší. Studie ukazují, že 1$ investovaný do prevence může ušetřit 5$ – 7$ dolarů. (1).
„Srovnatelně lidnaté Švédsko, které po ČR přebere předsednictví EU, přitom poskytuje na oficiální rozvojovou pomoc 20násobek toho, co naše země.”
Pavel Přibyl, ředitel FoRS
Více k financování ODA se dozvíte v publikaci FoRS zde.
Priority FoRS pro české předsednictví
Na základě četných diskuzí vedených s členskými a partnerskými organizacemi, bude FoRS především posilovat kapacity organizací občanské společnosti a koordinovat kroky v oblasti komunikačních a advokačních aktivit. Priority FoRS jsou:
Navýšení prostředků pro oficiální rozvojovou pomoc (ODA), tak aby Česká republika nebyla na posledních příčkách mezi členskými státy EU a OECD DAC
Zlepšení kvality oficiální rozvojové pomoci a zaměření se na její efektivitu
Zkvalitnění českého systému implementace bilaterální ODA včetně České rozvojové agentury
Důraz na agendu související s klimatem a její propojení s různými aspekty zemědělství, výživy a odolnosti komunit
Vytváření příznivého prostředí pro organizace občanské společnosti (z oblasti rozvojové spolupráce) v aspektech lidských práv, demokracie a právního státu – na národní i EU úrovni, v partnerských zemích ODA a v zemích Východního partnerství
Hlavní akce FoRS v období českého předsednictví
8. září/Praha
FoRS a VOICE debata
Mezinárodní kulatý stůl s decision-makery z DG INTPA, CZ, PL, SK na téma: „Trendy a výzvy v poskytování humanitární pomoci ve světle konfliktu na Ukrajině“
26. října/Brusel/Stálé zastoupení ČR při EU
Akce se koná ve spolupráci Ústavu mezinárodních vztahů a FoRS za podpory Stálého zastoupení ČR v Bruselu
Kulatý stůl na téma „Budování odolnosti prostřednictvím participace“
7. listopadu/Praha
Mezinárodní kulatý stůl k Dublinské deklaraci (Nová Evropská deklarace ke GRV do roku 2050)
9.–10. listopadu/Praha
Mezinárodní konference na téma „Odolnost jako úkol: Jak pomoci lidem v nestabilních regionech vyrovnat se s komplexními krizemi“
Konference si klade za cíl zdůraznit význam rozvojové spolupráce a role občanské společnosti jako klíčových prvků při posilování odolnosti místních komunit v rozvojových zemích, které čelí stále nestabilnější situaci
23. listopadu/Praha
Festival Globálního rozvojového vzdělávání
Akce se skládá z workshopů, panelové diskuze a programu pro učitele ze základních/středních škol a univerzit
Festival se koná v rámci světového týdne GRV – v celé České republice probíhají akce koordinované členy FoRS
29. listopadu
Univerzity pro rozvoj
Jednodenní akce zaměřená na sdílení zkušeností a networking mezi univerzitami a think-tanky aktivními v zahraniční rozvojové spolupráci a soukromým sektorem, státními institucemi a dalšími
Tyto akce jsou pořádané díky předsednickému projektu EUPP “Towards an open, fair and sustainable Europe in the world – Third Trio EU Presidency Project”. Konají se s finanční podporou Evropské unie. Za jejich obsah nese výhradní odpovědnost České fórum pro rozvojovou spolupráci a v žádném případě je nelze považovat za vyjádření stanoviska Evropské unie.
Ruský vpád na Ukrajinu proměnil nejen naše dosavadní chápání bezpečnosti v Evropě, ale také naše uvažování o Evropské unii a jejím místě ve světě. Přesvědčení, že Evropané musí v této bezprecedentní krizi hrát důležitou roli a přispět k nalezení cesty z ní, představuje příležitost pro přenastavení některých vnitřních procesů, včetně politiky rozšiřování Evropské unie o nové členské státy. Tento proces v uplynulé dekádě stagnoval. Pokud se najde dostatečně silná politická vůle, může ruská válka proti Ukrajině pomoci najít konkrétní perspektivu budoucnosti této země uvnitř evropského společenství.
Tento článek vznikl díky předsednickému projektu EUPP “Towards an open, fair and sustainable Europe in the world – Third Trio EU Presidency Project”. Byl vydán s finanční podporou Evropské unie. Za jeho obsah nese výhradní odpovědnost AMO a v žádném případě jej nelze považovat za vyjádření stanoviska Evropské unie.
Co se děje s vyřazeným elektroodpadem? Jak je to s jeho recyklací a kam směřuje? Co udělat pro to, aby toxické látky z něj neohrožovaly zranitelné komunity a ekosystémy v zemích, kde se hromadí?
25. 5. 2022 v 18.00 v Kasárna Karlín se vydejte s Arnika po stopách vyřazené elektroniky, která se po vyvezení nejen z Evropy ocitá v zemích jako Thajsko. Více informací najdete zde.
Bankovní spojení číslo účtu: 181618095/0300 ČSOB; Anglická 20, 120 00 Praha 2
FoRS – České fórum pro rozvojovou spolupráci je platformou českých nevládních neziskových organizací (NNO) a dalších neziskových subjektů, které se zabývají humanitární pomocí, rozvojovou spoluprací, globálním vzděláváním a informováním o těchto tématech.
Organizace ve FoRS sdílejí společný zájem prosazovat vyšší relevanci a efektivnost české i mezinárodní zahraniční rozvojové spolupráce a zvyšovat její pozitivní dopady pro obyvatele rozvojových a transformujících se zemí.
Hlavním úkolem FoRS je zastupování společných zájmů členů a posilování spolupráce a vztahů mezi státními institucemi v ČR i EU a nevládními organizacemi na poli rozvojové spolupráce.
