Rostoucí význam rozvojové spolupráce a humanitární pomoci bude dnes diskutován na semináři v parlamentu
(Praha, 17. února 2016) Na semináři pořádaném ve spolupráci FoRS – Českého fóra pro rozvojovou spolupráci a zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR budou dnes poslanci, senátoři a další hosté diskutovat o aktuálním kontextu zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. Česká republika má v těchto oblastech dobře nastavený systém, je aktivní v řadě míst, kde dochází k humanitárním krizím či problémům, které mohou vést mj. i k nedobrovolné migraci. Jedná se však o oblast zahraniční politiky ČR, která je dlouhodobě podfinancovaná, ačkoliv je její posilování nutným příspěvkem k bezpečnosti i prosperitě v naší části světa.
Během semináře, který zaštiťuje předseda zahraničního výboru parlamentu Karel Schwarzenberg (TOP 09), budou přítomní poslanci a senátoři společně se zástupci nevládních neziskových organizací, Ministerstva zahraničních věcí a České rozvojové agentury debatovat o smysluplnosti rozvojových projektů, které mj. zlepšují podmínky pro důstojný život v daném místě tak, aby z něho nebylo nutno odcházet. Představeny budou projekty, které realizují české neziskové organizace v Etiopii a Jižním Súdánu. Z humanitárního ranku bude prezentován projekt pomoci obyvatelům uprchlického tábora Za’atarí v Jordánsku.
Předseda parlamentního podvýboru pro rozvojovou spolupráci Karel Rais (ANO) uvádí: „Domnívám se, že nestačí jenom posilovat bezpečnostní opatření na vnějších hranicích a přenášet břemeno na tranzitní země, je potřeba se orientovat také na prevenci. Proto je nezbytné postupně navyšovat finanční prostředky na rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc. Tyto peníze nelze vnímat jen jako výdaj, ale také jako investici do bezpečnější a důstojné budoucnosti na celém světě včetně naší země.“ Na navyšování prostředků na zahraniční rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc se mimo jiné loni v prosinci shodli na schůzce nejvyšší ústavní činitelé včetně prezidenta, předsedů obou komor parlamentu, premiéra a ministrů zahraničních věcí, vnitra a obrany.
Martin Tlapa, náměstek ministra zahraničí, doplňuje: „Při svém vstupu do EU se Česká republika zavázala navyšovat rozpočet na oficiální rozvojovou pomoc včetně humanitární pomoci tak, aby v roce 2015 odpovídal 0,33 % hrubého národního důchodu (HND). Ve skutečnosti dnes ČR investuje do zahraniční rozvojové spolupráce pouhých 0,11 % HND, přičemž většinu tvoří beztak povinné platby do mezinárodních organizací. Ministerstvo zahraničních věcí proto začalo připravovat strategii, jak se k plnění našeho závazku znovu postupně přibližovat. Navyšovat bychom měli především dvoustranné rozvojové projekty a humanitární pomoc, které mají přímý dopad na chudé země.“
Pavel Přibyl, ředitel FoRS – Českého fóra pro rozvojovou spolupráci k tomu dodává: „Přidanou hodnotu práce českých humanitárních organizací vnímá i česká veřejnost. Projevuje se to jak v průzkumech veřejného mínění, tak ve stabilní podpoře veřejným humanitárním sbírkám, ať už na záchranu životů při záplavách na Balkáně, v důsledku epidemie eboly v zemích západní Afriky či v reakci na dopady konfliktů jako je současná válka v Sýrii.“
Jak vyplývá z kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu či hodnotící zprávy Aidwatch 2015, ČR má k dispozici kvalitní systém pro vedení jak zahraniční rozvojové spolupráce, tak poskytování humanitární pomoci. V přepočtu na jednoho obyvatele přispívá na tato opatření ročně 405 korunami, čímž se v rámci EU řadí až na 18. místo. Ze členů Výboru pro rozvojovou pomoc OECD, sdružujícího nejvýznamnější dárcovské země OECD, se řadí na 26. pozici z 28 zemí.
