Forum 2000 – panelová diskuse

Ondřej Horký-Hlucháň, vedoucí výzkumného oddělení Ústavu mezinárodních vztahů, zahájil diskusi tím, že poznamenal, že demokratická transformace dnes musí jít nad rámec rozvojové spolupráce. Dalším krokem by měla být synergie mezi rozvojové spoluprací, transformační politikou a lidsko-právní agendou.

Petr Drulák, 1. náměstek ministra zahraničních věcí České republiky, identifikoval priority české zahraniční politiky včetně posilování dialogu, evropského partnerství a evropeizace politik v oblasti lidských práv. Petr Drulák dále uvedl, že mezi zdroji lidskoprávní politiky, tak jak je vnímá on jsou: TGM, pokus o socialismus s lidskou tváří v roce 1968 v Československu a disent, a to zejména Charta 77 díky svému „ekumenickému“ charakteru, který umožňoval zapojit lidi se širokým spektrem názorů.

Šimon Pánek, ředitel organizace Člověk v tísni, poznamenal, že v dnešním prostředí dochází k překrývání mezi vládou financovanými projekty a projekty financovanými nevládními organizacemi. Podle jeho názoru je dobře, že se šíří povědomí o rozvojové spolupráci, kterou nelze stavět na „bezduchých infrastrukturních projektech“. Zahraniční a hospodářské politiky by měly být v souladu a společně podporovat lidská práva. V dnešní době ovšem vnímá změnu oficiálního přístupu ČR jako pokus o vykostění lidskoprávní tradice, kterou se ČR mohla chlubit. Uvedl dále případ Barmy, kde se lidskoprávní aktivity ČvT strefují do potřeb místních, kteří oceňují, že z ČR přicházejí lidé se zkušenostmi s podobným utlačovatelským režimem v minulosti, zatímco třeba Američané nebo experti z EU situaci zdaleka tolik nerozumějí.

Náměstek Drulák v reakci na toto mj. uvedl, že NNO by se měly ptát samy sebe, zda mají legitimitu zasahovat do situace v jiných zemích, protože s legitimitou to nemusí být tak jednoznačné a aktivity NNO mohou být také v rozporu se zahraničněpolitickými prioritami země, ze které pocházejí. Na závěr zmínil, že podpora lidských práv je logickým vyústěním dlouhodobého demokratického vývoje, nikoli výsledkem vnějšího tlaku.

Dále v diskusi uvedl z plena Petr Lebeda, že chápe současné pojímání lidských práv, které bylo dosud ploché ve smyslu zaměření se na lidská práva první generace, ale nadále vidí potřebu zapracovat do rozvojové spolupráce i lidskoprávní aspekty dalších generací: sociální, environmentální, ekonomické. Samozřejmě ale tak, aby nebyla zpochybňována podpora lidských práv první generace.

V následné diskusi náměstek Drulák uvedl, že u dosavadní praxe podpory lidských práv ze strany ČR mu vadila pouhá selektivní podpora, která odpovídala spíše koupi čistého svědomí namísto prosazování lidských práv univerzálně podle principu padni komu padni.