Výdaje na ZRS ČR
Na podporu rozvoje, i mimo ZRS, poskytuje ČR oficiální rozvojovou pomoc (ODA). Ta představuje veškeré vykazatelné prostředky (finanční toky, technickou pomoc a komodity) poskytnuté ze státního rozpočtu a dalších veřejných rozpočtů na účely podpory socioekonomického rozvoje partnerských zemí v souladu s metodikou Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen OECD) a jejím Výborem pro rozvojovou pomoc (dále jen DAC) Předběžné statistiky OECD DAC za rok 2016 uvádějí nárůst prostředků rozvojové pomoci ČR na 0,14 % HND – 6,4 mld. Kč, a to díky nárůstu multilaterální složky, konkrétně příspěvků ČR do EU započitatelných jako ODA, které vzrostly o celých 1,4 mld. Kč. Celkový objem rozvojové pomoci ČR oproti roku 2015 vzrostl o 1,5 mld. Kč a její podíl na HND o 0,02 %. Dle statistik OECD za rok 2017 se výše ODA poskytnutá Českou republikou snížila o 0,8 % s ohledem na nižší výdaje na technickou asistenci a administrativní náklady, v roce 2017 tak tvořila 0,13 % HND – 5,56 mld. Kč. K naplnění mezinárodního závazku dosáhnout v roce 2030 poměru 0,33 % ODA/HND, k čemuž se Česká republika a další členské země EU přistoupivší po roce 2002 zavázaly v rámci Třetí konference Organizace spojených národů (OSN) o financování rozvoje, je potřeba přijmout ambicióznější plán a harmonogram. Objem rozvojové pomoci (ODA) ČR a její podíl na HND v letech 2004-2016
Dle formy poskytování se česká ODA dělí na dvoustrannou, kam spadají zejména rozvojové projekty, humanitární pomoc, stipendia na českých vysokých školách pro studenty z rozvojových zemí či náklady na uprchlíky v prvním roce jejich pobytu v ČR; a mnohostrannou, kam patří povinné i dobrovolné příspěvky vybraným mezinárodním organizacím, jako jsou OSN, EU aj.
Podíl dvoustranné složky ODA je ve srovnání s mnohostrannou pomocí velmi nízký oproti průměru v zemích OECD DAC. Zatímco tyto země na bilaterální rozvojovou pomoc vydají v průměru cca 50 % celkových prostředků ODA, ČR dosahuje pouze výše jedné třetiny. V roce 2015 sice došlo k nárůstu podílu bilaterální ODA z 29 % na 35 %, dle předběžných statistik ODA za 2016 se však očekává jeho pokles opět na pouhých 29 %, a to v důsledku nárůstu příspěvků ČR do EU započitatelných jako mnohostranná ODA – o 1,4 mld. Kč.
Vývoj podílu dvoustranné a mnohostranné rozvojové pomoci (ODA) na celkové ZRS ČR v letech 2004-2016
Usnesení vlády č. 631 z 11. července 2016, kterým byl schválen plán ZRS pro rok 2017, prolomilo dlouholetou stagnaci rozpočtu ZRS a potvrdilo střednědobý plán jejího nárůstu o 100 mil. Kč ročně (tzn. asi o 10 % objemu) na úroveň 1154 mil. Kč v roce 2019. Příloha plánu také předpokládala nárůst podílu ODA/HND na 0,16 % v roce 2020. Pro zvýšení dopadů dostupných prostředků ZRS je dle OECD DAC potřeba definovat nejenom úzký okruh prioritních zemí, ale i témat, na které se ČR chce strategicky zaměřit.
Pro humanitární pomoc je aktuálně navrhován růst na 230 mil. Kč pro rok 2019 na 250 mil. Kč v roce 2021. Prostředky na transformační spolupráci by měly zůstat zachovány ve výši 73 mil. Kč.
Skutečná nebo zveličená pomoc – tzv. inflated aid
Objem poskytované ZRS by neměl být jediným měřítkem, kterým by se měly donorské státy, a tedy i Česká republika, řídit. Aby byla rozvojová pomoc účinná, musí docházet i ke zvyšování kvality pomoci.
Evropské nevládní neziskové organizace také poukazují na fakt (a FoRS se k této kritice přidává), že vlády evropských států stále zkreslují své statistiky poskytované rozvojové pomoci. Započítávají do nich totiž položky jako odpouštění dluhů, výdaje na péči o uprchlíky v donorských zemích či stipendia zahraničních studentů z rozvojových zemí. Studie nezpochybňuje důležitost takových výdajů, ale jejich započítávání do celkové rozvojové pomoci. Důvodem je to, že nemají přímý dopad v rozvojové zemi a substituují navyšování výdajů na skutečnou rozvojovou spolupráci s přímým dopadem na lidi žijící v chudobě. U oddlužování je například problematický důvod vzniku dluhu, řada z nich pochází z dob socialistického Československa a nesouvisí se snižováním chudoby. U stipendií je zase důležité se zamyslet, jaká je návratnost studentů do jejich rodných zemí a jejich podíl na řešení rozvojových problémů. Proto takto zkreslené statistiky jsou nazývány jako tzv. inflated aid.
Více informací o výdajích ČR na zahraniční rozvojovou spolupráci je možné najít ve Zprávě Aidwatch 2017 (str. 13).