Mezinárodní den charity připadá již tradičně na 5. září. Den, kdy zemřela jedna z nejvýznamnějších tváří pomoci druhým – Matka Tereza. Tato proslulá řeholnice a misionářka mimo jiné získala za své charitativní aktivity Nobelovu cenu míru. Hned záhy odmítla účast na společenské večeři a peníze raději věnovala na pomoc potřebným v Kalkatě. Více než 45 let sloužila chudým, nemocným, sirotkům a umírajícím. Mezinárodní den charity byl vyhlášen s cílem mobilizovat jedince a organizace k dobrovolnickým a filantropickým aktivitám. Děkujeme našim členským organizacím a také všem dalším aktérům, kteří se snaží o naplnění jednoho ze zásadních cílů udržitelného rozvoje – „Konec chudoby“.

Vymýcení chudoby ve všech jejích formách je největší globální výzvou a nezbytným požadavkem udržitelného rozvoje, píše se v Agendě 2030.

Děti v České republice znovu zasedly do svých tříd, podle údajů z 1. září 2022, které zveřejnila Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), však do školy nechodí 244 milionů dětí. Nejhorší situace je v subsaharské Africe, kde se navíc počet dětí mimo školu stále zvyšuje. Momentálně se jedná o 98 milionů dětí. V pomyslném žebříčku následuje střední a jižní Asie s 85 miliony dětí mimo školu.

„Vzhledem k těmto výsledkům hrozí, že cíl kvalitního vzdělávání pro všechny do roku 2030, který si stanovila OSN, nebude splněn. Potřebujeme globální mobilizaci, aby se vzdělávání dostalo na první místo mezinárodní agendy“. Audrey Azoulay, generální ředitelka UNESCO

Pozitivní zpráva – rozdíl v počtech dívek a chlapců navštěvujících školu se celosvětově snížil

Ještě v roce 2000 činil rozdíl mezi pohlavími 2,5 procentního bodu u dětí ve věku základní školy a 3,9 procentního bodu u jejich vrstevníků na vyšších stupních středních škol. Tyto rozdíly se snížily na nulu, ačkoli regionální odchylky přetrvávají.

Nejistota v Ukrajinských školách

Školní rok v zemi poznamenané válkou začíná rozpačitě. Mnozí rodiče váhají, jestli své děti do škol posílat, protože se obávají o jejich bezpečí. Mnohé školy jsou navíc poničeny – způsobilých pro výuku zůstalo asi 60 % zařízení. Catherine Russell, ředitelka UNICEF, popsala například příběh školy, která byla zasažena hned v prvních týdnech konfliktu. Do školy může v jeden moment docházet vzhledem ke kapacitě protiatomového krytu pouze 14 % předválečného počtu žáků. UNICEF spolupracuje s ukrajinskými úřady na tom, aby se děti mohly opět učit – nejen ve školních třídách, ale také prostřednictvím online nebo komunitních alternativ, pokud nelze zaručit bezpečnou prezenční výuku. Od začátku války získalo formální nebo neformální vzdělání přibližně 760 000 dětí. Kromě toho více než 1,7 milionu dětí a pečovatelů využilo intervencí UNICEF v oblasti duševního zdraví a psychosociální podpory.

„Školy na Ukrajině zoufale shánějí prostředky na budování krytů namísto hřišť, děti se učí o nevybuchlých náložích namísto o bezpečnosti na silnicích. Taková je krutá realita pro ukrajinské žáky, rodiče a učitele.“ Catherine Russell, ředitelka UNICEF

Fyzické a duševní zdraví je pod obrovským tlakem nejen u dětí, které zůstávají na Ukrajině, ale také u těch, které se staly uprchlíky. Více než 650 000 z těch, kteří žijí ve 12 hostitelských zemích nebylo ke konci července zapsáno do národních vzdělávacích programů. UNICEF se snaží prostřednictvím spolupráce s místními vládami zajistit, že takové děti budou mít přístup do škol nebo k online vzdělávání.

Zima na dohled

Sníh a mrazivé teploty dorazí již za pár měsíců. Mezi humanitárními pracovníky i lidmi proto rostou obavy, jak zimní období zvládnout.

„UNICEF spolupracuje s vládou a partnery na předzásobení zimními zásobami včetně teplého oblečení, obuvi, generátorů, ohřívačů a dřevěných pelet.“

Jak udává organizace Člověk v tísni, na Ukrajině bylo poničeno nebo úplně zdemolováno 2 miliony domů. Zima proto představuje obrovský problém. V domech bez oken, dveří a střech bude situace pro obyvatele kritická.

„Naším cílem je nyní před zimou opravit 9 tisíc domů tak, aby se v nich dalo topit. Společně s dalšími nevládními organizacemi a za podpory agentur OSN by se jich mohlo opravit až 100 tisíc. V Zakarpatské oblasti navíc opravujeme opuštěné veřejné budovy pro uprchlíky z kolektivních center. Tam, kde je poničené centrální topení, budeme zajišťovat topivo. V místech, kde není plyn ani elektřina, budeme hledat alternativy, například v podobě kamen, a v oblastech, odkud se stáhla ruská armáda, primárně obnovujeme kritickou infrastrukturu, aby se lidé mohli vracet domů. Opravujeme tak vodovodní řady, školy a podobně.“ Organizace Člověk v tísni

ZDROJE:

OSN (1. 9. 2022), UNESCO chief calls for transforming education, with 244 million still out of school Člověk v tísni (11. 8. 2022), Oprava 9 000 domů i vodovodního potrubí: Na Ukrajině už pomáháme s přípravami na zimu

 

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský jmenoval k 1. září 2022 ředitelem České rozvojové agentury Michala Minčeva, který byl do svého jmenování pověřen vedením agentury. M. Minčev přišel do agentury z diplomatického postu v zemích Východoafrického společenství. Více informací zde.

Vláda ČR jmenovala nové členy Rady vlády pro NNO. Více informací včetně krátkých profilů nových členů naleznete zde. Byla zveřejněna výzva pro NNO k zasílání návrhů témat k jednání Expertní skupiny k systémové změně financování veřejně prospěšných služeb a činností ze státního rozpočtu. Vaše podněty máte možnost zasílat do 26. září 2022. Výzvu naleznete zde.

Před pěti lety utekly kvůli brutálním útokům z Myanmaru statisíce Rohingů. Téměř jeden milion jich stále přežívá v přeplněných uprchlických táborech na území Bangladéše, kde mají jen velmi omezený přístup k práci, vzdělání nebo lékařské péči. Kvůli životě ve špatných hygienických podmínkách trpí řadou závažných kožních i chronických onemocnění. Lékaři bez hranic jim na místě poskytují krizovou zdravotní pomoc, včetně nezbytné psychologické a psychiatrické podpory. Přečtěte si reportáž “pět let poté”.

Šest měsíců ADRA pomáhá lidem zasaženým konfliktem na Ukrajině. Potřeba humanitární pomoci na místě neklesá, naopak, s blížící se zimou bude narůstat. Co se za půl roku povedlo a jak se v průběhu času pomoc proměňovala se dozvíte v rozhovoru s Andrejem Arvensisem, projektovým a finančním manažerem zahraničních projektů ADRA.

Ekonomická a politická stabilita v Evropě byla narušena napadením Ukrajiny Ruskem. Skrze destrukci Ukrajiny se prohlubuje i celosvětová krize, včetně té potravinové. Plán obnovy navrhuje rekonstrukci Ukrajiny – jaké jsou její priority a kde může narazit? Co se pro Ukrajinu změnilo od získání statusu kandidátské země EU? To a mnohem více se dozvíte v policy paperu zde.

„Skutečnost, že svět má nejvíce vzdělaných lidí ve své historii, a přesto je nejblíže ekologickému zhroucení, je krutou připomínkou toho, že více téhož vzdělávání pouze znásobí naše problémy.”, uvádí výzkumná zpráva UNESCO v oblasti vzdělávání. Co toto tvrzení vypovídá o stavu našeho vzdělávání a jak nastartovat skutečnou změnu? I o tom je rozhovor s metodičkou vzdělávání Petrou Skalickou z organizace Člověk v tísni.