Cenné rady a zkušenosti z oblasti vzdělávání můžete načerpat na semináři Člověka v tísni. S pomocí úspěšné knížky Ester Staré „Největší přání“ se dozvíte, jak děti ve třídách ponořit do čtení. Budete také rozvíjet svou představivost a schopnost kritické myšlení skrze plnění drobných úkolů. Kurz se uskuteční 9. listopadu od 9:30 do 15:30 ve Skautském institutu. Registrační formulář a veškeré informace naleznete zde.
Zveme Vás na již 8. ročník konference zaměřené na evaluaci fondů EU – „Zaostřeno na regiony aneb Fakta o politice soudržnosti jako základ pro Evidence Based Policy“, která se uskuteční 3. listopadu v prostorách Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Na konferenci budou 4. listopadu navazovat workshopy, na které zbývá posledních pár míst. Doporučujeme proto neváhat a registrovat se zde. Program konference zde.
Rádi bychom s Vámi sdíleli možnost absolvovat online školení k humanitární pomoci ve dnech 25. – 27. října, přičemž důraz bude kladen na zkušenosti a výzvy v kontextu války na Ukrajině. Školení pořádá Litevská platforma společně s NOHA-Network on Humanitarian Action a Univerzitou ve Vilniusu. Více informací a registrace zde.
Zveme Vás na konferenci, která přiblíží principy partnerství a přínosy spolupráce mezi veřejnou správou a NNO na konkrétních příkladech reagování na současné a očekávané výzvy a krize. Akce se koná ve dnech 17. – 18. října v Hrzánském paláci pod záštitou ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka. Více informací zde.
Prvních šest měsíců roku 2022 bylo obdobím velkých humanitárních výzev. Konflikt na Ukrajině a jeho stále širší ekonomické dopady eskalovaly již tak neutěšenou humanitární situaci po celém světě. Ta se v posledních letech ještě zhoršila v důsledku konfliktů, změn klimatu a pandemie COVID-19 a dlouhodobého podfinancování řešení humanitárních krizí. V květnu letošního roku se počet lidí, u nichž se očekává, že budou potřebovat humanitární pomoc, zvýšil na 303 milionů. V rozmezí pěti měsíců je počet ohrožených lidí o 29 milionů vyšší než v prosinci 2021. Nejvážnější je situace v Keni, Somálsku a Etiopii, které zažívají nejhorší sucha za posledních 40 let.
“Kombinace pandemie Covid-19, ruské agrese a klimatické krize je velmi toxická. Globální recese navíc způsobuje, že za stejné finance budeme schopni pomoci méně lidem. K tomu všemu se po celém světě rozmáhají populistická hnutí, která omezují činnost organizací občanské společnosti. A přestože by mělo být už desítky let jasné, že hlad se nemá používat jako zbraň, zdá se, že Rusko se rozhodlo použít hlad i zimu jako válečnou zbraň.” dodává Michael Kuhn, Senior Policy Advisor z organizace Welthungerhilfe.
V současnosti je financováno jen 38 procent současných humanitárních výzev, což vytváří rekordní mezeru mezi potřebami a zdroji. Náměstek ministerstva zahraničních věci Jiří Kozák zdůraznil důležitost financování prevence rizika humanitárních katastrof a důležitost humanitární diplomacie.
Petr Gandalovič, ředitel Odboru rozvojové a humanitární spolupráce na MZV, ocenil spolupráci s nevládním sektorem s tím, že je třeba zajistit, aby finanční prostředky na Ukrajinu neubraly z prostředků na další humanitární krize ve světě.
Česká vláda přitom v únoru, ještě před začátkem války na Ukrajině, seškrtala prostředky na humanitární pomoc o 50 milionů oproti plánu Zahraniční rozvojové spolupráce, a to na 150 milionů Kč. Tyto škrty v oblasti humanitární pomoci a zahraniční rozvojové spolupráce byly pokračováním trendu předchozí vlády. Na druhou stranu se současná doba vyznačuje také masivní veřejnou solidaritou po celé Evropě.
Anna Duda, ředitelka mise Člověka v tísni na Ukrajině, říká: Na možné scénáře vývoje na Ukrajině jsme se připravovali již od listopadu 2021. V současnosti na Ukrajině máme přes 150 lokálních partnerů, je zde odhadem 18 milionů lidí, kteří potřebují humanitární pomoc, a jejich počet bude s přicházející zimou narůstat. Centra, kde se můžou shromažďovat vnitřní uprchlíci, jsou často bez tekoucí vody a bez topení, což je zejména pro zranitelné skupiny, jako jsou malé děti, těhotné ženy, nemocní a staří lidé, kritické.”
Evropská unie a její občané ve velmi krátké době vybrali na podporu osob postižených konfliktem na Ukrajině nebývalou sumu finančních prostředků. Česká republika je na 3. místě mezi zeměmi EU a na 7. místě na světě ve výši závazku poskytnutí humanitární pomoci Ukrajině (110 mil. EUR k 18. 8). Rozsáhlé mediální pokrytí spojené s geografickou a kulturní blízkostí inspirovalo k reakci v masovém měřítku. Humanitární nevládní organizace vítají rychlost a rozsah financování ze strany dárců, zároveň však zdůrazňují, že by neměly být upozaděny další humanitární krize, které vyžadují naši pozornost.
„Zdá se, že rok 2022 bude rokem nebývalé humanitární krize a potřeb. Světová ekonomika se stále ještě vzpamatovává z dopadů COVID-19 a navíc ji dále traumatizuje konflikt na Ukrajině. Hladomor ohrožuje miliony lidí ve východní Africe a nyní rekordní záplavy zaplavily Pákistán. Tyto tři krize téměř vytlačily ze zpráv Sýrii, Jemen, Demokratickou republiku Kongo, Severní Koreu a velmi mnoho dalších akutních krizí.” shrnuje Dominic Crowley, prezident VOICE.
Skutečnosti, že podle údajů UNHCR bylo v důsledku pronásledování, konfliktů a násilí na celém světě nuceně vysídleno více než 100 milionů lidí, nebyla věnována téměř žádná pozornost. V humanitární komunitě panují hluboké obavy, že v době rekordních potřeb nejsou k dispozici dostatečné finanční prostředky. K 1. říjnu byla financována pouze třetina celosvětové humanitární výzvy OSN.
Konflikt na Ukrajině a jeho globální ekonomické dopady zhoršily již tak kritickou humanitární situaci ve světě. V roce 2021 bylo pokryto pouze 54 % humanitárních potřeb a očekává se, že do konce roku 2022 se situace ještě zhorší.
S cílem iniciovat diskuzi o globálním a regionálním humanitárním kontextu v EU a ve světě z pohledu dárců a nevládních organizací uspořádaly VOICE a FoRS společně kulatý stůl. Akce se konala 8. září v Praze v rámci českého předsednictví.
Během jednodenní akce jsme přivítali odborníky včetně zástupců DG ECHO, ministerstev zahraničních věcí z České republiky, Polska, Slovenska a Švédska a také aktéry humanitární pomoci z 15 různých evropských zemí.
Kulatý stůl zahájili předseda správní rady FoRS Richard Schinko a prezident VOICE Dominic Crowley. Věnovali se především zásadové humanitární pomoci s ohledem na konflikt na Ukrajině. Po nich vystoupil náměstek ministra zahraničních věcí České republiky Jiří Kozák, který nastínil priority českého předsednictví. Mezi ně zařadil snižování rizika katastrof, humanitární diplomacie a trojitý nexus.
Na akci proběhly tři zajímavé panelové diskuse:
Setkání byla velmi podnětná a vedla k hlubokému zamyšlení, jak zajistit poskytování zásadové humanitární pomoci a pokrýt prudce rostoucí nedostatek finančních prostředků v situaci, kdy je počet lidí v nouzi na celém světě rekordně vysoký.
Níže uvádíme některé z hlavních závěrů konference:
Minimální mzda pro dělníky dodavatelských řetězců je dlouhodobým a opomíjeným problémem. Organizaci NaZemi již nebaví plané sliby modních značek a spouští kampaň #GOODCLOTHESFAIRPAY, která požaduje legislativu zajišťující důstojnou mzdu napříč oděvním, textilním i obuvním sektorem. Kampaň můžete podpořit svým podpisem zde, kde také naleznete bližší informace.
Je to již půl roku, co Charita ČR pomáhá lidem na Ukrajině sužovaným ruskou agresí. Od prvního dne války dělá maximum, aby lidem vrátila domov a normální život. Charita pomáhá lidem prostřednictvím peněžní podpory, ale také skrze zdravotní či psychologickou pomoc. O dalších způsobech pomoci přímo na Ukrajině nebo v České republice se dočtete v následujícím článku.
Dopady války na Ukrajině na nejchudší zemi Evropy, Moldavsko, jsou vážné. V Moldavsku je podle různých odhadů mezi 50 až 100 tisíci ukrajinských uprchlíků. Inflace je přes 34%. „V zemi nejsou žádné zásoby plynu, čili pokud by země byla odstřižena od dodávek, tak většina lidí nemá čím topit,“ říká Petr Drbohlav, regionální ředitel pro Východní partnerství a Balkán. Celý rozhovor o místní pomoci Člověka v tísni si můžete poslechnout zde.
Jedinečná příležitost být u zrodu dalšího ze zajímavých projektů INEXu je zpět. Chcete svoje dobrovolnictví a aktivní občanství posouvat dál? Na zahajovacím setkání INEXup-u k tomu bude ideální příležitost. Sdílet své nápady můžete 6. října od 18.30 v Moment Bistru v Praze. Na událost se můžete přihlašovat skrze tento formulář. Více informací zde.
