European Center for Not-For-Profit Vás zve na online setkání, na kterém se dozvíte více o nástroji CSO Meter, který slouží k monitorování prostředí v organizacích občanské společnosti. Setkání se bude konat 21. června online v čase 9:00 – 11:00. Budou prezentovány klíčové trendy a poznatky v regionu východní Evropy. Bude se debatovat o posledním vývoji a dopadu války na Ukrajině na občanskou společnost v regionu. Je nutné se registrovat. Celý program dostupný zde.
Přijďte 18. června do pražské Grébovky na Apetit piknik a vychutnejte si skvělé jídlo a letní atmosféru. V rámci pikniku můžete navštívit stánek Fairtrade, zasoutěžit si o skvělé ceny a vychutnat si fairtradovou kávu. Více informací o akci zde.
V rámci Partnerství pro Cíle udržitelného rozvoje mezi Českou republikou a Rozvojovým programem OSN byla zveřejněna výzva „2022Challenge Fund: Czech Solutions for SDGs“. Podporována jsou inovativní řešení navržená pro komunity v prioritních zemích ZRS: Bosně a Hercegovině, Etiopii, Gruzii, Kambodži, Moldavsku a Zambii. Dne 28. června se můžete od 15:00 do 16:00 zúčastnit online semináře „How to submit Challenge Fund application„. Registrace na seminář, který proběhne v českém jazyce, je dostupná zde. Deadlinepro podání žádosti je 31. července. Více informací o výzvě zde. Pokud máte další otázky, pište na email cup.applications@undp.org.
Vláda představí své priority pro předsednictví ČR v Radě EU, se sloganem odkazujícím na esej Václava Havla “Evropa jako úkol”. Platformy neziskových organizací FoRS – České fórum pro rozvojovou spolupráci, DEMAS – Asociace pro podporu lidských práv a demokracie a Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty shrnují, co ve svých tematických oblastech považují v období českého předsednictví za stěžejní.
ČR přebírá předsednictví Rady EU v době, kdy v důsledku ruské agrese na Ukrajině nabírá ještě naléhavějšího významu potřeba posilování bezpečnosti, odolnosti a projevů solidarity. Je proto správné, že se témata spojená s potřebou reagovat na válečnou krizi, včetně budování a posilování demokracie objevují mezi hlavními prioritami českého předsednictví.
Ozbrojený konflikt na Ukrajině vede k tomu, že Evropa čelí největší migrační vlně od druhé světové války. K jejímu zvládnutí je potřeba řešit dlouhodobou integraci migrantů na území členských států a podpořit jejich sociální i ekonomický potenciál. Válka na Ukrajině se však projevuje i ohrožením potravinové bezpečnosti, která významně postihuje zejména dlouhodobými krizemi zmítané regiony na Blízkém východě a v Africe. Je proto zásadní posilovat odolnost obyvatel v těchto oblastech prostřednictvím humanitární pomoci i dlouhodobé rozvojové spolupráce, ale i kroky zaměřenými na dodržování jejich lidských práv a na respektování demokratických hodnot.
Pod tlakem se v současnosti ocitají také evropské demokratické instituce jak na úrovni EU, tak v některých členských zemích. Pro zachování stability je nutné nejen posilovat demokratické mechanismy uvnitř EU, ale i podporovat lidská práva, občanskou společnost a principy dobrého vládnutí a právního státu ve světě, především pak v našem sousedství – v zemích Východního partnerství a na západním Balkáně.
FoRS, DEMAS a Migrační konsorcium, sdružující desítky neziskových organizací, budou usilovat o to, aby se ČR zhostila předsednictví se ctí, a aby i po jeho ukončení přistupovala ke svým závazkům a aktuálním potřebám co možná nejzodpovědněji. Samy budou v období předsednictví aktivně nabízet svou expertizu, uspořádají řadu vlastních veřejných akcí, a to i ve spolupráci se státní správou či představiteli EU.
“Oceňujeme, jak se česká vláda staví k potřebě pomáhat v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Pomáhat a posilovat odolnost je však potřeba i jinde, mimo jiné v pro Evropu zásadních, potravinovou i klimatickou krizí zasažených oblastech Blízkého východu a severní i subsaharské Afriky. Zde je však česká humanitární a rozvojová pomoc dosti skoupá a hrozí, že tomu tak bude i nadále. České předsednictví v Radě EU je přitom příležitostí k tomu stát se v humanitární a rozvojové agendě aktivnějším státem než dosud. S příspěvkem 0,13 % HND na oficiální rozvojovou pomoc ročně jsme totiž na posledních místech přehledů nejen v rámci tzv. klubu vyspělých donorů OECD DAC, ale i v rámci členských států EU. Srovnatelně lidnaté Švédsko, které po ČR přebere předsednictví EU, přitom poskytuje na oficiální rozvojovou pomoc 20násobek toho, co naše země.”
Pavel Přibyl, ředitel FoRS
Sabina Malcová, ředitelka DEMAS doplňuje:„V dnešní době, kdy jsme svědky ruské invaze na Ukrajinu, je více než kdy předtím důležité posilování transformační spolupráce. Nejedná se pouze o ochranu základních práv a svobod spolu s podporou demokratických hodnot, ale též o posilování občanské společnosti, svobodných médií, dobrého vládnutí či právního státu.“
Andrea Krchová, ředitelka Migračního konsorcia, dále uvádí:“Pro nás je důležité, aby se za hranicemi EU neodehrávaly humanitární katastrofy, aby cesty do Evropy byly alespoň relativně bezpečné a aby se problémy spojené s migrací neodsouvaly tam, kde nejsou dodržována lidská práva. Česká republika by během předsednictví měla usilovat o diskusi o legálních cestách migrace.”
ČR v oblasti oficiální rozvojové pomoci dlouhodobě neplní své závazky. Po vstupu do EU (2004) a do Výboru pro rozvojovou pomoc OECD (DAC, 2013) se zavázala k tomu zvýšit svůj roční příspěvek na ODA na 0,33 % HND (původně do roku 2015, poté odloženo do roku 2030). V roce 2021 činila česká ODA 362 milionů USD, což představuje 0,13 % HND (graf 1). Česko se dlouhodobě pohybuje na konci žebříčku zemí DAC spolu se Slovenskem (0,13 %) a Řeckem (0,12 %). Ani v rámci členských států EU ČR neexceluje: je pátá od konce před Řeckem a Rumunskem, Lotyšskem a Bulharskem (graf 2). Pro srovnání, populačně podobné Švédsko poskytuje na oficiální rozvojovou pomoc dvacetkrát více financí než Česká republika.
ODA v roce 2021 k hrubému národnímu důchodu v % zdroj: OECD, 12. dubna 2022
Oficiální rozvojová pomoc k hrubému národnímu důchodu v % (členské státy EU + UK) zdroj: CONCORD Europe na základě údajů OECD DAC, duben 2022
Pozici ČR limitují zejména škrty v bilaterálních položkách – těch, o nichž může nejvíce rozhodovat sama.
Pozici ČR podkopávají zejména tzv. bilaterální položky, tj. nedostatečné výdaje na zahraniční rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc, která neplyne přes příspěvky multilaterálním institucím, a o níž může ČR i sama rozhodovat. Bilaterální položky jsou zahrnuty v tzv. Plánu ZRS zahrnutého v rozpočtové kapitole, v níž se v posledních letech stalo již tradicí škrtat, ať již v meziresortním připomínkovém řízení, nebo v parlamentu.
Poslední škrty (ve výši 175 mil. Kč) učinil parlament v rámci škrtů Fialovy vlády paradoxně několik dní před vypuknutím konfliktu na Ukrajině v únoru 2022.
Následně pak sice vláda poskytla mimořádné humanitární prostředky na pomoc Ukrajině, ovšem předchozí škrty svědčí o nepředvídatelnosti i krátkozrakosti přístupu k české rozvojové a humanitární pomoci ze strany střídajících se vlád. To, jak se česká vláda staví k potřebě pomáhat v souvislosti s konfliktem na Ukrajině, zasluhuje ocenění.
Pomáhat a posilovat odolnost je však potřeba i jinde, mimo jiné v oblastech Blízkého východu a severní i subsaharské Afriky, zasaženými potravinovou i klimatickou krizí. Jde o regiony pro EU zásadní, neboť jde také o významné zdrojové oblasti migrace do jejích členských států. Zde je však česká humanitární a rozvojová pomoc dosti skoupá.
A podle dne 8. 6. 2022 vládou schváleného Plánu ZRS 2022 na rok 2023 s výhledem na období 2024-2025 hrozí, že tomu tak bude i nadále. České předsednictví v Radě EU v 2. půli roku 2022 je přitom příležitostí k tomu stát se v humanitární a rozvojové agendě aktivnějším státem než dosud.
Jak zní autentická svědectví a příběhy z míst, kam se každý nedostane? O utrpení obyvatel Jižního Súdánu, rizicích humanitárních koridorů na Ukrajině, ale i o tom, jak může svědectví Lékařů bez hranic odvrátit humanitární krizi, vypráví v novém díle podcastu „Mlčení zabíjí“ Tomáš Bendl, vedoucí komunikace. K poslechu zde.
Člověk v tísni zveřejnil na svém webu ucimoklimatu.cz nové výukové materiály pro učitele. Deset klimatických lekcí pro střední školy, které se zabývají např. greenwashingem, komunikací KZ v médiích, fakty a mýty o změně klimatu nebo českou krajinou a možnými řešeními. Metodické tipy na zodpovězení otázky, co je klimatické vzdělávání. Novou metodiku Projektovou výukou ke klimatickému vzdělávání, která popisuje, jak na projektovou výuku a proč je vhodná právě pro učení o změně klimatu.
Přijeďte načerpat inspiraci na letní seminář „Učím o klimatu“. Přihlaste se na dvoudenní prezenční seminář 13. – 14. července v krásném prostředí vzdělávacího centra zámku a hospitálu Kuks, který se zaměří na využití projektové metody v klimatickém vzdělávání. Hlásit se můžete zde.
Organizace Meta Vás zve na virtuální workshop s datovým týmem Data for Good. Workshop se zaměří na využití dat v oblasti udržitelnosti a klimatu. Dozvíte se, jak získat přístup k datovým sadám, které by mohly být potenciálně užitečné pro vaše výzkumné projekty. Tato akce je určena výzkumníkům z celého regionu střední a východní Evropy. Workshop je online a proběhne dne 28. června ve 14:00 na ZOOM. Registrace zde.
Evropská komise Vás zve naEvropské rozvojové dny na téma „Global Gateway:building sustainable partnerships for a connected world“. Akce se uskuteční ve dnech 21. – 22. června v Bruselu a online. Kompletní program najdete zde.
Bankovní spojení číslo účtu: 181618095/0300 ČSOB; Anglická 20, 120 00 Praha 2
FoRS – České fórum pro rozvojovou spolupráci je platformou českých nevládních neziskových organizací (NNO) a dalších neziskových subjektů, které se zabývají humanitární pomocí, rozvojovou spoluprací, globálním vzděláváním a informováním o těchto tématech.
Organizace ve FoRS sdílejí společný zájem prosazovat vyšší relevanci a efektivnost české i mezinárodní zahraniční rozvojové spolupráce a zvyšovat její pozitivní dopady pro obyvatele rozvojových a transformujících se zemí.
Hlavním úkolem FoRS je zastupování společných zájmů členů a posilování spolupráce a vztahů mezi státními institucemi v ČR i EU a nevládními organizacemi na poli rozvojové spolupráce.
