Dne 8. června byl schválen Plán zahraniční rozvojové spolupráce na rok 2023 s výhledem financování do roku 2025. V roce 2023 bude na ZRS ČR v gesci MZV a České rozvojové agentury vynaloženo 602 mil. Kč, na humanitární pomoc 165 mil. a na transformační spolupráci 80 mil. Kč; na rozvojová stipendia včetně zdravotní péče 115 mil. Kč. Podrobné údaje o rozdělení finančních prostředků naleznete zde.
Na zasedání vlády 8. června byl předložen textový a projektový přehled o rozvojových, transformačních a humanitárních aktivitách MZV, České rozvojové agentury a dalších poskytovatelů v roce 2021. Jednotlivé přehledy naleznete zde.
Poslechněte si rozhovor s Janem Trachtou, dětským chirurgem, spolupracovníkem organizace Lékaři bez hranic. Hovoří o působení Lékařů bez hranic na Ukrajině a nutnosti léčit chronická onemocnění jako je cukrovka a hypertenze i ve válečných zónách, protože jsou pro pacienty stejně devastující, jako válečná zranění. Celý rozhovor Českého rozhlasu si můžete poslechnout zde.
Organizace CARE zveřejnila seznam největších krizí, kterým média věnují jen minimální pozornost. Šest těchto krizí se odehrává v Africe. Společným jmenovatelem krizí v Zambii, Malawi, Burundi, Nigeru a Zimbabwe jsou změny klimatu. Dlouhá období sucha negativně ovlivňují produkci potravin. Extrémní výkyvy počasí, záplavy a sesuvy půdy vedou ke zničení úrody. Dochází tak k výraznému násobení potravinové krize. Příspěvek je dostupný zde.
Nechali jste někdy ve vašich žádostech o granty nebo reportech „prostor k vyjádření„ pro partnery, jiné instituce nebo dokonce donory? Zveme Vás na online webinář, který se zaměří na přidanou hodnotu těchto příspěvků. Na webináři se dozvíte, jaké typy příspěvků můžete do vašich žádostípoužít a nápady, do které části projektového dokumentu je umístit. Webinář proběhne dne 30. června v čase 10:00 – 11:00. Více informací zde.
European Center for Not-For-Profit Vás zve na online setkání, na kterém se dozvíte více o nástroji CSO Meter, který slouží k monitorování prostředí v organizacích občanské společnosti. Setkání se bude konat 21. června online v čase 9:00 – 11:00. Budou prezentovány klíčové trendy a poznatky v regionu východní Evropy. Bude se debatovat o posledním vývoji a dopadu války na Ukrajině na občanskou společnost v regionu. Je nutné se registrovat. Celý program dostupný zde.
Přijďte 18. června do pražské Grébovky na Apetit piknik a vychutnejte si skvělé jídlo a letní atmosféru. V rámci pikniku můžete navštívit stánek Fairtrade, zasoutěžit si o skvělé ceny a vychutnat si fairtradovou kávu. Více informací o akci zde.
V rámci Partnerství pro Cíle udržitelného rozvoje mezi Českou republikou a Rozvojovým programem OSN byla zveřejněna výzva „2022Challenge Fund: Czech Solutions for SDGs“. Podporována jsou inovativní řešení navržená pro komunity v prioritních zemích ZRS: Bosně a Hercegovině, Etiopii, Gruzii, Kambodži, Moldavsku a Zambii. Dne 28. června se můžete od 15:00 do 16:00 zúčastnit online semináře „How to submit Challenge Fund application„. Registrace na seminář, který proběhne v českém jazyce, je dostupná zde. Deadlinepro podání žádosti je 31. července. Více informací o výzvě zde. Pokud máte další otázky, pište na email cup.applications@undp.org.
Vláda představí své priority pro předsednictví ČR v Radě EU, se sloganem odkazujícím na esej Václava Havla “Evropa jako úkol”. Platformy neziskových organizací FoRS – České fórum pro rozvojovou spolupráci, DEMAS – Asociace pro podporu lidských práv a demokracie a Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty shrnují, co ve svých tematických oblastech považují v období českého předsednictví za stěžejní.
ČR přebírá předsednictví Rady EU v době, kdy v důsledku ruské agrese na Ukrajině nabírá ještě naléhavějšího významu potřeba posilování bezpečnosti, odolnosti a projevů solidarity. Je proto správné, že se témata spojená s potřebou reagovat na válečnou krizi, včetně budování a posilování demokracie objevují mezi hlavními prioritami českého předsednictví.
Ozbrojený konflikt na Ukrajině vede k tomu, že Evropa čelí největší migrační vlně od druhé světové války. K jejímu zvládnutí je potřeba řešit dlouhodobou integraci migrantů na území členských států a podpořit jejich sociální i ekonomický potenciál. Válka na Ukrajině se však projevuje i ohrožením potravinové bezpečnosti, která významně postihuje zejména dlouhodobými krizemi zmítané regiony na Blízkém východě a v Africe. Je proto zásadní posilovat odolnost obyvatel v těchto oblastech prostřednictvím humanitární pomoci i dlouhodobé rozvojové spolupráce, ale i kroky zaměřenými na dodržování jejich lidských práv a na respektování demokratických hodnot.
Pod tlakem se v současnosti ocitají také evropské demokratické instituce jak na úrovni EU, tak v některých členských zemích. Pro zachování stability je nutné nejen posilovat demokratické mechanismy uvnitř EU, ale i podporovat lidská práva, občanskou společnost a principy dobrého vládnutí a právního státu ve světě, především pak v našem sousedství – v zemích Východního partnerství a na západním Balkáně.
FoRS, DEMAS a Migrační konsorcium, sdružující desítky neziskových organizací, budou usilovat o to, aby se ČR zhostila předsednictví se ctí, a aby i po jeho ukončení přistupovala ke svým závazkům a aktuálním potřebám co možná nejzodpovědněji. Samy budou v období předsednictví aktivně nabízet svou expertizu, uspořádají řadu vlastních veřejných akcí, a to i ve spolupráci se státní správou či představiteli EU.
“Oceňujeme, jak se česká vláda staví k potřebě pomáhat v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Pomáhat a posilovat odolnost je však potřeba i jinde, mimo jiné v pro Evropu zásadních, potravinovou i klimatickou krizí zasažených oblastech Blízkého východu a severní i subsaharské Afriky. Zde je však česká humanitární a rozvojová pomoc dosti skoupá a hrozí, že tomu tak bude i nadále. České předsednictví v Radě EU je přitom příležitostí k tomu stát se v humanitární a rozvojové agendě aktivnějším státem než dosud. S příspěvkem 0,13 % HND na oficiální rozvojovou pomoc ročně jsme totiž na posledních místech přehledů nejen v rámci tzv. klubu vyspělých donorů OECD DAC, ale i v rámci členských států EU. Srovnatelně lidnaté Švédsko, které po ČR přebere předsednictví EU, přitom poskytuje na oficiální rozvojovou pomoc 20násobek toho, co naše země.”
Pavel Přibyl, ředitel FoRS
Sabina Malcová, ředitelka DEMAS doplňuje: „V dnešní době, kdy jsme svědky ruské invaze na Ukrajinu, je více než kdy předtím důležité posilování transformační spolupráce. Nejedná se pouze o ochranu základních práv a svobod spolu s podporou demokratických hodnot, ale též o posilování občanské společnosti, svobodných médií, dobrého vládnutí či právního státu.“
Andrea Krchová, ředitelka Migračního konsorcia, dále uvádí: “Pro nás je důležité, aby se za hranicemi EU neodehrávaly humanitární katastrofy, aby cesty do Evropy byly alespoň relativně bezpečné a aby se problémy spojené s migrací neodsouvaly tam, kde nejsou dodržována lidská práva. Česká republika by během předsednictví měla usilovat o diskusi o legálních cestách migrace.”
Celý text tiskové zprávy k přečtení zde.
Materiál o základních údajích o financování zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci ze strany ČR zde.
ČR v oblasti oficiální rozvojové pomoci dlouhodobě neplní své závazky. Po vstupu do EU (2004) a do Výboru pro rozvojovou pomoc OECD (DAC, 2013) se zavázala k tomu zvýšit svůj roční příspěvek na ODA na 0,33 % HND (původně do roku 2015, poté odloženo do roku 2030). V roce 2021 činila česká ODA 362 milionů USD, což představuje 0,13 % HND (graf 1). Česko se dlouhodobě pohybuje na konci žebříčku zemí DAC spolu se Slovenskem (0,13 %) a Řeckem (0,12 %). Ani v rámci členských států EU ČR neexceluje: je pátá od konce před Řeckem a Rumunskem, Lotyšskem a Bulharskem (graf 2). Pro srovnání, populačně podobné Švédsko poskytuje na oficiální rozvojovou pomoc dvacetkrát více financí než Česká republika.
Pozici ČR limitují zejména škrty v bilaterálních položkách – těch, o nichž může nejvíce rozhodovat sama.
Pozici ČR podkopávají zejména tzv. bilaterální položky, tj. nedostatečné výdaje na zahraniční rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc, která neplyne přes příspěvky multilaterálním institucím, a o níž může ČR i sama rozhodovat. Bilaterální položky jsou zahrnuty v tzv. Plánu ZRS zahrnutého v rozpočtové kapitole, v níž se v posledních letech stalo již tradicí škrtat, ať již v meziresortním připomínkovém řízení, nebo v parlamentu.
Poslední škrty (ve výši 175 mil. Kč) učinil parlament v rámci škrtů Fialovy vlády paradoxně několik dní před vypuknutím konfliktu na Ukrajině v únoru 2022.
Následně pak sice vláda poskytla mimořádné humanitární prostředky na pomoc Ukrajině, ovšem předchozí škrty svědčí o nepředvídatelnosti i krátkozrakosti přístupu k české rozvojové a humanitární pomoci ze strany střídajících se vlád. To, jak se česká vláda staví k potřebě pomáhat v souvislosti s konfliktem na Ukrajině, zasluhuje ocenění.
Pomáhat a posilovat odolnost je však potřeba i jinde, mimo jiné v oblastech Blízkého východu a severní i subsaharské Afriky, zasaženými potravinovou i klimatickou krizí. Jde o regiony pro EU zásadní, neboť jde také o významné zdrojové oblasti migrace do jejích členských států. Zde je však česká humanitární a rozvojová pomoc dosti skoupá.
A podle dne 8. 6. 2022 vládou schváleného Plánu ZRS 2022 na rok 2023 s výhledem na období 2024-2025 hrozí, že tomu tak bude i nadále. České předsednictví v Radě EU v 2. půli roku 2022 je přitom příležitostí k tomu stát se v humanitární a rozvojové agendě aktivnějším státem než dosud.