Česká republika přebírá předsednictví Rady EU po Francii. Přečtěte si o aktivitách FoRS i o tom, jaké bylo předsednictví pro francouzskou platformu Coordination SUD. Rozhovory byly publikovány v článku třetího partnera v předsednickém triu – organizace CONCORD Sweden. (volně přeloženo ze švédštiny, originál najdete ZDE)
Podle Lizy Gatineau Radelli z platformy Coordination SUD je potřeba více prostoru pro dialog mezi občanskou společností v Evropě a Africe. Kateřina Kosmatová z české platformy FoRS říká, že díky válce na Ukrajině se dostává hlavní pozornosti domácí agendě – zároveň ale současná situace přispěla ke zvýšenému zájmu o lidská práva na mezinárodní úrovni. O roli EU jako globálního hráče jsme hovořili se sesterskými organizacemi CONCORD Sweden.
Na jaře 2023 převezme předsednictví EU Švédsko, které bude následovat Českou republiku, jež se předsednictví ujala letos v létě, a Francii, která předsednictví převzala v zimě. V rámci společného předsednického projektu EU CONCORD Sweden spolupracuje s platformami občanské společnosti FoRS v České republice a Coordination SUD ve Francii na posílení povědomí veřejnosti o EU jako globálním aktérovi.
Uspořádali jsme řadu aktivit s důrazem na osvětu a mezinárodní solidaritu, podpořili jsme také diskusi o tom, jak učinit EU transparentnější, spravedlivější a udržitelnější. Vytvořili jsme prostor pro dialog mezi organizacemi občanské společnosti a akademickými pracovníky a posílili jejich znalosti o EU i jejich schopnost ovlivňovat dění na úrovni EU. Naše aktivity směřovaly na zlepšení vztahů mezi politiky a aktéry občanské společnosti, zvýšily povědomí mladých lidí o úloze EU v oblasti mezinárodní solidarity. Přišli jsme také na několik důležitých závěrů. Jedním z nich je potřeba prostoru pro dialog mezi občanskou společností v Africe a Evropě a napomoci tak partnerství mezi EU a Africkou unií. Uspořádali jsme konferenci spojující africké a evropské organizace občanské společnosti, více se o ní můžete dočíst zde. Dalším poučením je, že při diskuzi o mezinárodních partnerstvích musíme zpochybnit naše doposud zajeté postupy a způsoby, jakým partnerství mezi „globálním jihem“ a „globálním severem“ vedeme. Musíme budovat inkluzivní, spravedlivé a rovnocenné vztahy. Dozvěděli jsme se také, že osvěta o přístupu EU k mezinárodní solidaritě zůstává stále výzvou. Toto téma je pro mnohé velmi abstraktní. Vzdělávání občanů, zejména pak mladých lidí, má zásadní význam pro zvýšení porozumění.
„Musíme budovat mezi aktéry „globálního jihu“ a „globálního severu“ inkluzivní, spravedlivé a rovnocenné vztahy.“ Liza Gatineau Radelli
Největší akcí, kterou jsme pořádali, byly Dny afrických a evropských občanských společností, které se konaly 6. a 7. května v Paříži. Kvůli pandemii Covid-19 a politické situaci bylo uspořádání tak důležitého setkání obtížnější než obvykle. Původně jsme plánovali organizaci Dnů občanských společností už na začátku roku 2022. Protože však pandemie omezila mezinárodní cestování, museli jsme je odložit. Nakonec se ukázalo, že bylo velmi dobré sejít se až několik měsíců po summitu AU-EU. Mohli jsme tak navázat na doporučení a rozhodnutí, která z něj vzešla.
Coordination SUD v současné době pracuje na tom, aby se veřejné orgány a aktéři občanské společnosti více zapojili do Agendy 2030 a globálních cílů. Francouzské vládě stále chybí dostatečná politická vůle a odhodlání k provádění Agendy 2030. Globální cíle jsou příliš často využívány jako komunikační nástroj, nejsou ale následovány činy.
Chceme se zaměřit především na zvýšení osvěty o zahraniční rozvojové spolupráci a najít pro ni podporu mezi širokou veřejností i politiky. Na tento úkol nejsme v sekretariátu FoRS sami, ale prostřednictvím mnoha akcí a komunikačních kampaní nám pomáhá řada našich členských organizací. Posilujeme kapacitu organizací občanské společnosti a koordinujeme naše kroky v oblasti komunikace a advokačních aktivit, aby jejich dopad byl významnější. Vytvořili jsme pracovní skupinu, která se věnuje českému předsednictví, uspořádali velké školení zaměřené na znalosti z oblasti komunikace. Máme za to, že vládní priority pro předsednictví Rady EU jsou nastaveny dobře, nicméně je potřeba zaměřit pozornost i na jiná místa než na Ukrajinu. Zejména na nestabilní prostředí na Blízkém východě a v Africe.
„Naším hlavním cílem je informovat veřejnost a politiky o významu zahraniční rozvojové spolupráce jakožto nástroje pro posílení odolnosti i v členských státech EU, včetně České republiky. Výše její podpory v České republice patří k nejnižším v EU a OECD.“
Válka na Ukrajině měla významný dopad na naši společnost, a tedy i na politické priority nejen českého předsednictví. Do České republiky přišlo více než 300 000 ukrajinských uprchlíků a pozornost se soustředí především na domácí agendu: uprchlickou krizi, vysokou inflaci, otázky energetické bezpečnosti a obecnou připravenost na hybridní hrozby. „Naším hlavním cílem je informovat veřejnost a politiky o významu zahraniční rozvojové spolupráce jakožto nástroje pro posílení odolnosti i v členských státech EU, včetně České republiky. Výše její podpory v České republice patří k nejnižším v EU a OECD.“
Více o prioritách a aktivitách FoRS.
Předsednický projekt „“Směrem k otevřené, spravedlivé a udržitelné Evropě ve světě“ byl zahájen již rumunským předsednictvím na začátku roku 2019. Představuje společnou cestu národních platforem, které hájí nebo budou hájit předsednictví Rady EU. Projekt umožňuje platformám a konfederaci CONCORD úzce spolupracovat a přibližovat se vizi udržitelného a spravedlivého světa.
Česká republika se kormidla ujmula po Francii. Přečtěte si o programu FoRS, který byl otištěn v newsletteru CONCORD, pro období předsednictví (volně přeloženo z anglického originálu).
FoRS se připravoval na aktivity spojené s českým předsednictvím v Radě EU velmi intenzivně; vedl rozsáhlé diskuse se svými členskými organizacemi i dalšími partnery, aby na jejich základě stanovil priority. Veškeré aktivity FoRS jsou možné díky předsednickému projektu EU tria Francie-Česko-Švédsko a CONCORD, který je podpořen DG INTPA.
Cíle FoRS jsou zaměřeny především na zvýšení povědomí o zahraniční rozvojové spolupráci a posilování její podpory mezi veřejností i decision makery. Oslovení širší veřejnosti nezajišťuje sekretariát FoRS sám, ale také prostřednictvím dalších členských organizací.
FoRS posiluje kapacity organizací občanské společnosti a koordinuje kroky v oblasti komunikačních i advokačních aktivit, což by mělo zvýšit jejich dopad. Za tímto účelem byla zřízena pracovní skupina FoRS speciálně se věnující českému předsednictví, bylo také zorganizováno dvoudenní školení ke zlepšení komunikace. Devátého a desátého listopadu se v Praze uskuteční mezinárodní konference FoRS „Odolnost jako úkol: Jak pomoci lidem v nestabilních regionech vyrovnat se s komplexními krizemi“.
Ruská invaze na Ukrajinu představuje nečekanou globální výzvu a významně ovlivnila projekt. Pozornost českých občanů a politiků se soustředí především na vnitřní problémy země: uprchlickou krizi, vysokou inflaci, energetickou bezpečnost a hybridní hrozby. Cílem FoRS je přesto důrazně informovat veřejnost a politiky o významu rozvojové spolupráce jakožto nástroje, který tím, že zlepšuje život lidí mimo EU, přispívá také k odolnosti občanů členských států EU, včetně Česka.
Česká republika se zhostila předsednictví Rady EU 1. července 2022 a v této roli setrvá do 1. ledna 2023. Tento úkol přichází v době mnoha výzev, kterým čelí nejen Evropská unie ale celý svět. Od potravinové a energetické krize po bezpečnostní konsekvence a geopolitické změny v důsledku ruské agrese na Ukrajinu. FoRS, jakožto národní platforma složená ze 34 členských a pozorovatelských organizací, hodlá během českého předsednictví aktivně zdůrazňovat důležitost zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci.
“Oceňujeme, jak se česká vláda staví k potřebě pomáhat v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Pomáhat a posilovat odolnost je však potřeba i jinde, mimo jiné v pro Evropu zásadních, potravinovou i klimatickou krizí zasažených oblastech Blízkého východu a severní i subsaharské Afriky. Zde je však česká humanitární a rozvojová pomoc dosti skoupá a hrozí, že tomu tak bude i nadále. České předsednictví v Radě EU je přitom příležitostí k tomu stát se v humanitární a rozvojové agendě aktivnějším státem než dosud.“
Pavel Přibyl, ředitel FoRS
Ačkoli se totiž Česká republika zavázala v OSN k financování oficiální rozvojové pomoci v hodnotě 0,7 % k hrubému národnímu důchodu, dlouhodobě tento závazek nedodržuje. ODA v roce 2021 činila pouhých 0,13 % k HND. Plníme tak pouze 1/5 závazku a jsme 3. nejméně štědrou zemí v DAC, tzv. klubu vyspělých donorů OECD. FoRS si je vědom přínosu, který rozvojová spolupráce a humanitární pomoc v byť geograficky vzdálených zemích, mají. Neřešené problémy se nakonec dotknou nás všech a jejich náklady jsou mnohem vyšší. Studie ukazují, že 1$ investovaný do prevence může ušetřit 5$ – 7$ dolarů. (1).
„Srovnatelně lidnaté Švédsko, které po ČR přebere předsednictví EU, přitom poskytuje na oficiální rozvojovou pomoc 20násobek toho, co naše země.”
Pavel Přibyl, ředitel FoRS
Více k financování ODA se dozvíte v publikaci FoRS zde.
Na základě četných diskuzí vedených s členskými a partnerskými organizacemi, bude FoRS především posilovat kapacity organizací občanské společnosti a koordinovat kroky v oblasti komunikačních a advokačních aktivit. Priority FoRS jsou:
Hlavní akce FoRS v období českého předsednictví


Tyto akce jsou pořádané díky předsednickému projektu EUPP “Towards an open, fair and sustainable Europe in the world – Third Trio EU Presidency Project”. Konají se s finanční podporou Evropské unie. Za jejich obsah nese výhradní odpovědnost České fórum pro rozvojovou spolupráci a v žádném případě je nelze považovat za vyjádření stanoviska Evropské unie.
(1) Člověk v tísni
Každý z členských států EU předsedá Radě Evropské unie po dobu 6 měsíců. O tom, která země bude Radě EU předsedat se nehlasuje, ale k předávání předsednictví dochází na rotační bázi. Takový systém zaručuje, že se vystřídají všichni členové EU.
Ptáte se, co vlastně takové předsednictví obnáší? Jde především o určování agendy a priorit Rady EU. Země také řídí její zasedání a zastupuje EU na jednáních s ostatními institucemi EU či vnějšími partnery.
Jde především o určování agendy a priorit Rady EU. Země také řídí zasedání a zastupuje EU na jednáních s ostatními institucemi EU či vnějšími partnery. Velmi důležitým úkolem je zajištění kontinuity programu EU a práce na právních předpisech. V neposlední řadě koordinuje spolupráci mezi členskými státy a v zájmu toho funguje jako spravedlivý a nestranný prostředník.
Členské státy, které drží předsednictví, spolupracují od roku 2009 v úzkých skupinách, tzv. trojicích. Trojice společně nastavuje dlouhodobé cíle a definuje program, kterým se bude Rada zabývat během 18 měsíců. Na základě tohoto konsenzu připravuje každá země v rámci trojice vlastní a podrobný program. Česká Republika je v triu s Francií a Švédskem a jejich společný program můžete shlédnout zde.

Od 1. července 2022 do 1. ledna 2023 předsedá Radě EU Česká republika. Jedná se již o druhé předsednictví za dobu jejího členství v EU. Pro Česko to mimochodem znamená povinnosti jako:
Během předsednictví je důležité hledat jednotu v rozmanitosti, což zdůrazňuje české logo. To odráží motto Evropské unie „Jednotná v rozmanitosti“ a reprezentuje 27 členských států formou 27 prvků. Jejich barvy vycházejí z vlajky konkrétní členské země.
Moto českého předsednictví 2022 se zrodilo z řeči Václava Havla (1996), kterou nazval „Evropa jako úkol“. Apeloval v ní na Evropany, aby přijali zodpovědnost za globální, ekologické, sociální a ekonomické problémy s své role se zhostili především formou inspirujícího leadera. V kontextu výzev, kterým čelíme v současnosti, působí jeho slova ještě naléhavějším dojmem.
„Chceme-li v tomto historickém okamžiku obstát, je naším trojjediným úkolem Evropu nově promyslet, přebudovat a posílit.“ (Oficiální stránky České předsednictví v Radě Evropské unie)

Reakci nevládních neziskových organizací na výše uvedené priority včetně konkrétních aspektů, které organizace a platformy považují za klíčové, najdete zde.